Na lavičce v parku:Tato chůva se zaměřuje na pomoc budoucím generacím

Jak mnoho hlídačů ví, být víkendovou chůvou může být trochu jako být speciální host dlouhotrvající show:Ukážeš se, usmíváš se, děláš to nejlepší... a doufáš, že tě všichni mají rádi. Více než cokoli jiného doufáte, že na své publikum uděláte pozitivní – i když malý – dojem.

Karin Oberlander, chůva z Long Islandu v New Yorku, s desetiletou zkušeností s pečováním, ten pocit dobře zná.

„Mezi tím, kdy jsem naposledy viděla dítě, může uplynout slušná doba a může to být těžké při prosazování disciplíny,“ říká. "Je také těžké pravidelně se nevídat s rodiči, kde je zavedena otevřená komunikace, jako je tomu s chůvami."

Ale být víkendovým hlídáním – na rozdíl od chůvy – má určitě své výhody, říká.

„Zjistila jsem, že sezení je opravdu dobré, když vidím různé výchovné styly různých lidí…,“ říká. "A právě zvykání si na tolik různých dětských osobností a zjišťování věcí, které fungují a nemusí fungovat - jsem vděčný za vše, co jsem se zatím naučil."

Oberlander už od dětství věděl, že chce pomáhat rodinám.

„Jsem jedináček a vždycky mě bavilo chodit do kostela a být mezi dětmi,“ říká. "Vždy jsem se cítila mateřsky, když jsem vyrůstala a jako jedináček máš tendenci dospívat rychleji, takže jsem se vždy chtěla zapojit a vytvářet spojení s rodinami mimo moji vlastní malou rodinu."

Oberlander, 29, získala bakalářský a magisterský titul v oboru administrativa zdravotnictví a v současné době pracuje na získání doktorátu z podnikání se zaměřením na lidské zdroje.

„Mým dlouhodobým plánem je stát se profesorkou na plný úvazek, učit obchod, personalistiku a právo na univerzitě,“ říká. "Chci ovlivnit budoucí generace."

Mezi prací, školou a hlídáním malých, aby místní páry mohly vyrazit do města, jsme Oberlanderové položili 10 otázek o jejím přístupu k péči – a o chytrých a účinných tricích, na které přísahá.

1. Oblíbená svačina?

Miluji gumové ovocné přesnídávky. Někdy máte jako dospělí pocit, že byste si takové věci neměli užívat, ale já si s nimi rád dopřávám dětské svačiny! Říkají:"Ach, ty si také užíváš naše občerstvení." Je hezké to s nimi zažít.

2. Oblíbená dětská kniha?

Miluji „Příběh Ferdinanda“. Prostě se mi líbí celý ten příběh. Je to docela vtipné a děti mají tendenci se smát.

3. Nejzábavnější věc, kterou vám kdy dítě řeklo?

Bylo těsně po Vánocích, řekl jsem jednomu z dětí, které jsem hlídal:"Aha, tak co ti letos přinesl Ježíšek?" Pokračovali jsme o všech různých věcech, které dostali, a oni mi řekli:„Nemůžu uvěřit, že všechny tyhle dary jsou zadarmo! Tento muž přináší tyto dary a nestojí nás žádné peníze!“

4. Když všechno ostatní selže…

Smějte se a buďte hloupí! Když se dítě zhroutí nebo je to obtížná situace, udělejte si srandu a buďte s ním hloupí. Myslím, že děti opravdu oceňují, když mohou být dospělí hloupí, a prohlubuje to spojení, které s nimi máte.

5. Jaká je vaše oblíbená venkovní aktivita s dětmi?

Rád chodím na farmy. Už jako malá jsem ráda chodila do zoo, takže jsem ráda, že jsem se tam dostala a hladila kozy nebo [jiná zvířata].

6. Jaké je vaše největší potěšení?

Chovej se jako dítě! Spadnout na podlahu a hrát si s nimi a být hloupý a jen se bavit.

7. Co je vždy ve vaší tašce?

Určitě utírá. Ráda nosím v tašce malé dětské ubrousky. Dokonce i jako dospělý zjišťuji, že se vám na ruku může dostat něco lepkavého. Je dobré [mít je] uklízet.

8. Co je jedna věc o dětech, kterou byste si přáli vědět každý dospělý?

Musíte mít tenkou hranici mezi tím, že chcete, aby vás vaše dítě mělo rádo, a dodržováním pravidel. Nejde jen o to, aby bylo dítě po celou dobu šťastné a bylo jeho přítelem, ale také vědomí, že jste tam vzorem.

9. OK probudit spící dítě, nebo ne?

Rozhodně ne. Když spí, nechcete je vzbudit. Dokonce jsem zjistil, jak děti stárnou… a pro mě osobně, když se mě pokusíte vzbudit, probudím se opravdu s ne tak dobrou náladou. Mám tendenci zjišťovat, že máš na rukou šílené monstrum, když je probudíš ze spánku.

10. Jaká je tvá magická superschopnost, která vždy podle všeho dokáže trik?

Trpělivost. A vždy zachovejte klid v jakékoli bláznivé situaci. Během mrknutí oka by se dítě mohlo do něčeho dostat nebo se zranit, a stačí si jen uvědomit, že děti jsou děti, a zůstat v klidu, protože se budou živit tím, jak se cítíte... Doslova formujete tohoto malého človíčka a vaše činy ho možná ovlivní, až budou dospělí. Takže trpělivost je opravdu klíčová.